Na některé dveře můžeme klepat jak dlouho chceme a stejně se nám nikdy neotevřou.

♦♦♦

mandragora: Také mám takovou vzpomínku... Měla jsem na sobě bíle šaty, vlasy mi cuchal vítr, jak jsem utíkala, ale on byl rychlejší. Popadl mě uprostřed louky a zatočil se mnou dokola. Pak utrhl kopretiny, protože věděl, že je mám nejraději a zapletl mi je do vlasů. Vždycky říkával, že jsem jako kopretina a usmíval se jako nikdo... Kolem dokola nás obepínal hluboký les a široko daleko bylo prázdno, to místo bylo jen naše. Malá, rozkvetlá louka...

---
mandragora.pise.cz

dvirka: Takové vzpomínky jsou nejhezčí a právě takové se nezapomínají

---
dvirka.pise.cz

constricted: Já také miluji noc, už se v ní ani nebojím a vlastně...moc se mi líbí jak píšeš o tom, že ve tmě se odvážímě dělat víc věcí, než za světla. Možná se někteří bojí tmy, ale ve tmě se nebojí některých činů. Tma je nádherná. Bezpečná a hřejivá.

---
constricted.pise.cz

dvirka: Ano,aspoň se mi zdá,že je to pravda,ale bohužel i po té temné stránce,když někdo zabije,tak většinou v noci,protože noc nám někdy zakazuje vidět.

---
dvirka.pise.cz

mix*: taky se mi líbí tma... a ještě radši mám, když třeba prší a sem tam se bleskne a já se na to můžu hezky koukat... ve tmě i líp vnímám, jako kdyby mi prostě zbystřely všechny smysly... je to úžasné..

---
mix.pise.cz

dvirka: Jednou jsme byly v noci u sousedů na zahradě a začala právě taková krásná bouřka jakou popisuješ.Blesky létaly a my vytáhly mobily a některé natočily,opravdu paráda

---
dvirka.pise.cz