Asi jsi mě zničil,
nemůžu ti to říct,
protože už nedýchám.
Snad jsi to tak chtěl,
na můj názor jsi se neptal.
Snad ti to pošeptal déšť.
Snad se ti ta myšlenka zrodila v hlavě.
Možná jsi slyšel můj hlas.
Křičel,
křičel dlouho,
až nakonec zbylo jen ticho.
Mrtvé ticho
a to ty jsi to zabil.

Jsem šťastná každou minutu, když jsi tady.
Když slyším tvé tiché šeptání,
studený vzduch,který proletěl místností.
Jsem šťastná každou vteřinu,když vím,
že u mě stojíš.
Vím,že se usmíváš i když tě nevidím.
V zrcadle se směje má tvář,
když si hraješ s mými vlasy.
Můžu tě chytit?
Pohladit tvé ruce?
Nemůžeš mluvit,
i přes to ti rozumím.
Slova teď nic neznamenají.
Jsi tu i když spím
a já vím,že mě chráníš.

Je těžké býti tím čím jsem
Nechtěl jsem,
ale neměl jsem na výběr
Můj hlad ze dne na den roste víc
za chvíli po tvém životě nezbude nic
Nechci to udělat,
nechci se trápit
Odejdi rychle pryč, dokud máš šanci
Musím se napít
mám velkou žízeň
Nikdy jsem nestál o tvou přízeň, tak utíkej už neudržím svou vůli.