Opět básnička inspirovaná narkomany.Není moc povedená,ten konec už hodně kolísá,ale dlouho jsem žádnou nepřidala a tohle je poslední,co jsem sesmolila :D

Cítit se jako vyschlá studna,

bez vody,lásky a cudnosti.

Jak může být ta cesta schůdná,

když se vše mění na marnosti?

Hledala jsem kapku kouzla,

co mou existenci oživí.

Nevšimla si,kam až jsem sklouzla

a kdo mě teď odtud vyloví?

Ponořila jsem se do špíny

a utekla tak do světa snů.

Nevidím obraz čisté hladiny

a je konec krásy bezstarostných dnů.

Zničila jsem své pravé já

a oblékla si rozstrhaný kabát.

Ten už se zašít nedá

a má budoucnost je v dálce bledá.

Jak bylo všechno snadné

a jak je dnes všechno prázdné.

Jak bylo okolí a barvy jasné

a jak jsou teď zrádné.

Spravedlnost měla vládu tenkrát,

když z nebe padaly kouzelné fazole,

dnes víš,že to tak nikdy nebylo a nebude.

Čím více se dozvíme,

tím hůře uvěříme,

v bezstarostný svět 

plný těch pravých vět.

Každou pravdu schováváme za lží,

jestli to není pravda,tak to zapři

Lidé se usmívají,

ale v hlavě jim zlé úmysly zrají

Dětské oči neviděli ten pravý strach

smály se a nebály se hrát

Chtěla bych se vrátit zpátky,

protože pak by byl můj život zase ten pravý

Volám zpět dávné vzpomínky

točící se mi v hlavě 

Ty noci bez nočních můr

prosím,minulosti.... stůj!

Včera mě sestra přemluvila,abych jí napsala slohovou práci...vzešla z toho tahle básnička s tím,že první sloku jsem měla danou a zbytek dopsala :))

Podzim je barevnou cestou do peřin zimy

umírajícím ohňostrojem barev

pohledem mlhou do listový všech stromů

Podzim je posledním putováním květin

kolébkou slábnoucího slunce

havranů vracejících se domů.

Podzim je oblohou pokrytou růžovým mrakem

děvčátkem s červenými líčky

honícím se za létacícím drakem

Podzim je směsicí lákavých vůní

kdy z posledního ohně létají jiskry

stoupající do oblohy nastávající zimy

Podzim je rychlím větrem cuchajícím vlasy

čeřícím vlnky na rybníku

šeptajícím tajemnými tichými hlasy

Podzim je nositelem barevného kouzla

kůže lidí do kabátů vklouzla

a na silnicích se brzy vytváří stín

Teplý vzduch pomalu,ale jistě hyne

z komínů domů se černý kouř line

v ulicích už není tak častý dětský křik

Školní budovy otevřely svá vrata

někdy děti jejich vábivý zpěv láká

raději by si však v ulicích hrála

Skončila práce na hlíněných polích

v některých vesnicích se na hody do krojů strojí

červená a bílá vína popíjejí

Světlo nás opouští docela brzy

na náš kraj brzy padá tma

ze vzduchu jde již cítit chlad

Nemějte strach

podzim po roku přijde zas

je čas nechat cestu volnou zimě

Naposledy

Zamávat uklidňucícím barvám

brodit se kobercem suchých listů

přivonět k odcházejícím houbám

rozloučit se zahýbáním prstů

Nikdy se nenabažím zvuku deště,

šeptá krajině,chci ho slyšet ještě.

A musím se ti omluvit,ale tebe ne,

tvé srdce za chvíli bude zlomené.

Jsem jako choroba co proudí ti v žilách

ničí to krásné co sis ze mě vzal.

Odpusť mi prosím,

ale má láska k tobě zmizela

možná to z mé strany byl jenom klam.

Můžeš plakat,

v tu chvíli tady budu s tebou.

Utřu tvé slzy a pomůžu ti zničit to trápení,

které kvůli mně máš

a chtěla bych trpět víc než ty,

abych věděla,že tohle není klam,

že já jsem ta mrcha,

kvůli které cítíš bolest.

Odpusť mi prosím jestli můžeš

nikdy nevíme co si pro nás život přichystá.

Nikdy si v lásce nebudu jistá?

Myslím,že ty znáš odpověď.

Miluju vírt,protože mi dokáže pročistit hlavu

Miluju vítr protože mě osvobodí od problémů, ve kterých plavu

Mijulu vítr protože v jeho dlaních se cítím volná

Miluju vítr protože bych chtěla být stejně svobodná

Miluju noc,protože spánek mi dodává sílu

Miluju noc,protože ve tmě můžu potkat vílu

Miluju noc,protože hvězdy září tak jasně

Miluju noc,protože v noci je všechno krásné

Miluju přátele,protože stojí vždycky při mně

Miluju přátele,protože se chovají upřímně

Miluju přátele,protože jejich slova potěší

Miluju přátele,protože s nimi jsem v bezpečí

Miluju rodinu,protože jsou to ti nejbližší

Miluju rodinu,protože mi nikdy neublíží

Miluju rodinu,protože mi pomáhá

Miluju rodinu,protože se při tom nezdráhá

Miluju svá zvířata,protože jsou tak nevinní

Miluju svá zvířata,protože oni jsou ti jediní

Miluju svá zvířata,protože oni milují mě

Miluju svá zvířata,protože se vždy chovají vlídně

Miluju knihy,protože se při nich odtrhuju od reality

Miluju knihy,protože svět je složitý

Miluju knihy,protože se dovídám něčemu novému

Miluju knihy,protože se podobají tomu hezkému

Miluju sourozence,protože k sobě máme hodně blízko

Miluju sourozence,protože s nimi nikdy nebudu nízko

Miluju sourozence,protože mě berou takovou jaká jsem

Miluju sourozence,protože čas trávený s nimi je jako krásný sen

Miluju život,ale přesto mě dokáže zklamat

Miluju život a proto jej nechci lámat

Miluju život a nevím co si pro mě přichystá

Miluju život a proto si jím nejsem jistá