Přírodní živly nám neustále ukazují svou nadvládu nad světem a nad lidmi. Snažíme se měnit přírodu a ona mění nás. Vždycky když ve zprávách slyším o nějaké katastrofě – výbuchu sopky, ničivém tornádu, zemětřesení, tsunami – jsem neskutečně ráda, že žiju ve středu Evropy.
Zatím co naše republika se potýká jen se silným větrem, který na horách dosáhne rychlosti 120 km v hodině, Amerika počítá ztráty na životech a majetku po návštěvě hurikánu Sandy, při níž rychlost větru dosáhla až na 145 km za hodinu.
Voda se od břehů rozlila do vzdálenosti 1300 km. Kdyby se něco takového vyvalilo na nás, stali bychom se Atlantidou.
Výjevy z New Yorku připomínaly známý katastrofický film, natočený v roce 2004, Den po té. Scénáristi zatopily celý New York, načež ho nechali zamrznout. Realita byla sice trochu jiná, voda nedosahovala takové hloubky a žádná doba ledová se nekonala, ale i tak mi naskočila husí kůže při pohledu na padající stromy ničící domy, auta a zabíjející lidi. Na vlny klestící si cestu ulicemi a vítr hrající si s loděmi na pobřeží. Mé oči tu zkázu sledovali jen prostřednictvím videí lidí, kteří tohle viděli na vlastní oči a zažili na vlastní kůži. Nedokážu si ani představit, že bych z okna sledovala, jak sousedům na auto padá strom.
Nebo si pak v hlavních zprávách prohlédla nynější rozpadlou podobu mého, ještě nedávno, opraveného a útulného domu.
Někteří obyvatelé poškozených částí tuhle bouři nebrali negativně, jak jsem se dočetla v článku na Idnes nebo Seznamu. Prý se aspoň sblížili se sousedy, které předtím skoro neznali. Chápu. Město, lidé nemají takovu potřebu se znát, ale nevím...nebylo by lepší se seznámit při příjemnější činnosti, než je odklízení trosek domu? Souhlasím ale, že katastrofy nás pojí dohromady, řešíme totiž stejný problém a pomáháme si navzájem. Podle některých američanů – ideální chvíle na seznamování.
Poslední článek hlásal přibližně 100 obětí. Někteří si za svou smrt dokonce mohli sami. Třiadvacetiletá dívka si, i přes varování sousedů, chtěla natočit následky bouře a uhořela, když jí do cesty skočil elektrický drát pod napětím. Další podobě mladý pár si zase vyšel na procházku se psem a skončil pod padajícími stromy. Hazardování se nevyplácí.
Obyvatelé USA se zapotí. Odklízení škod bude nákladné, namáhavé a zdlouhavé. Lituju oběti a lidi bez domova. A přeju jim brzké navrácení do původních kolejí. Zároveň doufám, že naše území zůstane i nadále tak klidné jako doposud. I přes bláznění počasí a globálních vlivů. Pozorovat, jak vám výstřelek Naší planety odnáší všechno co máte, musí být zničující.
Na videu z Youtube (od uživatele MostPopularClips2012) vidíme rodinu sledující bouři z okna. Na ulici napáchala pěknou spoušť. Shazovala stromy jeden po druhém jako domino.
Zdroje fotografií: idigitaltimes.com; franchiseherald.com; ibtimes.com