Přeludy a přízraky (uspořádali Haman a Zítková)

Kniha sice nese tajemný název Přeludy a přízraky, což by mohlo svědčit o strašidelných příbězích. Ale autoři, kteří se v této povídkové sbírce sešli, jsou spíše pisatelé z romantismu nebo zaobírači se lidskou psychikou. Knize to na váze neubírá, povídky jsou zajímavé, některé se zaobírají filozofickými úvahami, jejich složitostí si u nich neodpočinete, ale to určitě nebylo záměrem autorů. Naopak, příběhy nutí k zamyšlení. Pojďme si shrnout jejich děj. (Pozn. informace o autorech jsem vytáhla přímo z knihy.)

Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776-1822)

Německý spisovatel, jeden z hlavních reprezentantů romantického proudu v německé literatuře.  

1. Don Juan, podivuhodná příhoda, která se stala jednomu nadšenci na cestách.

Hotel spojen s divadlem přinese hostu nečekanou podívanou opery Don Juan od Mozarta. A nám čtenářům bude poskytnut senzitivní rozbor této podívané. Autor prostřednictvím své postavy nadšeně projevuje svůj názor k této velké věci. Zaujala mě tato slova: ... "Básníka může pochopit jen básník; jen romantická mysl může proniknout do romantického díla, jen básnicky vznícený duch, který přijal posvěcení nitru chrámovém, může pochopit to, co zasvěcený u vytržení vyslovuje."...

Povídka na mě působila vznešeně, ale spíš než by se zabývala dějem, popisuje pocity hlavního hrdiny, jeho postoj k divadlu a podivuhodnou příhodu s operní pěvkyní.

Jan Neruda (1834-1891)

Prozaik, dramatik, básník, průkopník realismu v české literatuře. Povídka Ty nemáš srdce spadá do raného období tvorby, v němž překonával vlivy romantismu.  

2. "Ty nemáš srdce"

Jak brala hrobníky tehdejší společnost? Živí se přece neštěstím, tragédií druhých. Ukládá mrtvé do země, počet mrtvých zvyšuje jeho plat. Lidunka, dcera hrobníkova pak od sebe odhání nápadníky, jednomu poví toto: ... "Ne, vidíš, jsi mě lhostejným jako všichni ostatní lidé; právě proto, ale nechci ti ublížit, alespoň tentokrát ne, když sobě šetřením tebe neublížím. Jsi mně lhostejným jako všichni – nenamáhej se! Mně sice s tou svou láskou nepřekážíš, ale ublížíš sobě třeba – až toho nechápu, co ta vaše láska vlastně býti má." ...Opravdu nemá srdce?

Edward Bulwer-Lytton (1803-1873)

Anglický prozaik období romantismu. Autor románů s exotickými náměty a povídek s fantaskně tajuplným dějem.

3.Strašidelný dům

Povídka, která by se mohla ubírat strašideným směrem, řekli byste si. Už podle toho názvu. Figuruje v ní sice dům, v němž když strávíte noc, spatříte přízraky nebo co to vlastně je. Ale povídka se nakonec odebere jiným směrem, k otázkám a úvahám o nesmrtelnosti člověka. Příběh se rozvíjí. Dobere se k něčemu úplně jinému, než čím začínal. Nevím jistě, ale řekla bych, že byl i nejdelší z celé sbírky.

Zaujalo mě místo, kde mezi dvěma téměř hlavními postavami probíhá rozhovor o myšlenkách: ...

"Jak daleký dosah může mít lidská vůle u určitých povah?"

"Jak daleký dosah může mít myšlenka? Pomyslíte si, a než stačíte nabrat dech, jste v Číně!

"To je pravda, jenže moje myšlenka nemá v Číně žádnou moc."

"Dejte jí výraz, a pak ji snad bude mít. Můžete písemně vyjádřit myšlenku, která dříve nebo později možná úplně změní celkové poměry v Číně. Co je zákon jiného než myšlenka? Proto je myšlenka nekonečná."...Zamotaná úvaha, přesto zajímavá.

Jakub Arbes (1840-1914)

Prozaik a publicista, následovník Nerudův a tvůrce žánrové formy napínavé novely většího rozsahu nazvané z inspirace Nerudovy romaneto.

4. První noc u mrtvoly

Mladá jeptiška je povolána k tělu zemřelé pětadvacetileté dívky, aby se za něj celou noc modlila. Jeptiška si však při pohledu na hezkou dívčinu tvář uvědomí, čeho všeho se vzdala a pohroužena ve vzpomínkách a částečných modlitbách probdí noc u rakve mrtvé, když se jí pak přihodí něco hrůzného.

Líbilo se mi zamyšlení, co se asi ukrývá v hlavách sester....Ještě chvíli snaží se modliti se; ale myšlénky a vzpomínky obletující bledého mladíka domáhají se svého práva...

Guy de Maupassant (1850-1893)

Francouzský spisovatel psychologického zaměření, realista se zájmem o psychické úchylky, přeludy a halucinace.

5. Horla

Psáno ich a formou deníku. Mladíka od 8. května pronásleduje tísnivý a horečnatý pocit, že je někým sledován. Jeho psychický stav se zhoršuje a vidina, nebo jen její stín či úzkost, stupňuje. Nakonec vyvrcholí. Stal se snad obětí začínající nemoci?

... (16. května) Jsem churav, opravdu churav! A ještě před měsícem cítil sjem se úplně zdráv! Trpím horečkou, krutou horečkou, nebo spíše horečným rozčilením, kterým je sužováno nejen tělo, ale i duch. Mám neustále strašlivý pocit hrozícího nebezpečí, strach z blížícího se neštěstí nebo z číhající smrti, jakousi předtuchu, jež je patrně předzvěstí dosud skryté nemoci, klíčící v krvi i těle....

Edgar Alan Poe (1809-1849)

Spisovatel USA, autor četných povídek s fantasticky děsivými a vzrušujícími náměty, příznačnými pro romantickou prózu.

6. Ligeia

Zemřela mu jeho milovaná manželka Ligeia. Je zakořeněná v jeho vzpomínkách jako pevný strom. Většinu příběhu popisuje její povahové rysy, přednosti, dokonalost a záhadnost. Po čase se znovu ožení, aníž by zapomněl na svou první lásku. Co se ale stane, když jeho druhá žena také umírá? To by nebyl Poe, aby se příběh nakonec neproměnil v napětí.

...Jak bolestný byl pak můj zármutek, když jsem po několika letech pochopil, že mé opodstatněné naděje se hroutí! Bez Ligei jsem byl pouhé dítě tápající v tmách....

Arthur Conan Doyle (1859-1930)

Anglický spisovatel proslulý jako autor detektivních povídek. Jeho dílo vyniká logickou stavbou a smyslem pro psychologický detail.

7. Mumie č. 249

Píše se rok 1884, když Smith, student Oxfordu zažívá na Staré koleji jen těžko uvěřitelnou příhodu se svým velmi inteligentním sousedem archeologem. Ten má podivnou spolubydlící, mumii č. 249 v sarkofágu. Na tom by nebylo nic špatného ani podivného, kdyby se časem nestala nebezpečnou.

...Schoulená, se zakroucenými klouby a s holou lebkou, odporná, působila dojmem tvrdosti tak, že se Smith až zachvěl...

Julius Zeyer (1841-1901)

Básník a prozaik lumírovské generace; od romantických začátků se propracoval k monumentalizujícím básnickým parafrázím exotických starověkých a středověkých bájí a pověstí a k prózám jevícím náznaky dekadentních nálad konce století.

8. Vánoční povídka

Rodina si při povídání vánočního dezertu vypráví příběh. Náladová historka je chvíli radostná, pak zase smutná, ale nakonec končí šťastně. Vypráví příběh Anny, dívky z Prahy, jíž zemřel otec a s matkou se ocitli ve finanční tísni. Ujme se jich Annina teta. Anna ale nezíská jen nové bydlení na venkově, kde ji mají všichni rádi, ale také potká lásku, bratrance Michala. Jak ale tahle zpočátku pravá láska nakonec dopadne?

V chování postav bylo cosi skutečného. Se zamilovaností, vášní a nevěrou se setkáváme pořád.

...Anna cítila teplou, chvějící se, sympatickou ruku, která ruku její něžně tiskla, a nemohouc promluviti, chtěla ruku tu ke rtům přitlačit, ale ucítila zdráhání a otevrouc oči viděla, že to byl Michal, který ji držel...

Anton Pavlovič Čechov (1860-1904)

Ruský spisovatel a dramatik, známý jednak humoreskami, jednak náladovým líčením psychiky ruských intelektuálů z druhé poloviny minulého a počátku dvacátého století.

9. Černý mnich

Andrej Vasiljevič Kovrin, magistr, se přepracoval a rozhodl si odpočinout na venkově u své známé Taťány, ta žila sama s otcem a spolu s ním se starala o jejich sad. V očích Taťány a jejího otce je Andrej rozumným člověkem s vysokým intelektem. Proto je sadař rád, když se Kovrin rozhodne oženit s jeho dcerou. Taťána ale netuší, že si sice bere génia, ale také člověka duševně nemocného, trpícího halucinací. Zjevuje se mu Černý mnich. Díky němu je Andrejův svět lepší. Co se s jeho životem stane, až toto tajemství před jeho ženou praskne?

..."Zdrávstvuj" pravil mnich a po malé chvíli se ptal: "Nač teď myslíš?"

"Na slávu," odpověděl Kovrin. "Ve francouském románě, který právě čtu, líčí se člověk, mladý učenec, jenž dělá hlouposti a hyne po slávě. Mě ta touha je nepochopitelná."

"Protože jsi rozumný a pokládáš slávu za hračku, která tebe nezajímá."

"Máš pravdu."...

Gustavo Adolfo Bécquer (1836-1870)

Španělský spisovatel pozdně romantického zaměření. Publikoval za svého krátkého života pouze časopisecky. Knižně vyšlo jeho dílo až posmrtně.

10. Paprsek luny

Samotářský básník Manrique při své noční toulce přírodou narazí u zříceniny hradu na ženu v bílých šatech. Tento přízrak před ním však prchá a on se neznámé celou noc snaží přijít na stopu. Když si myslí, že už se mu podařilo najít její dům, zažije zklamání...Ano! - Není pochypnosti modré jsou její oči, modré dojista! A vlasy její – černé jako havran, dlouhé a vlající! - zdá se mi, že jsem je viděl vlát oné noci, jako vlálo její roucho – a byly černé...ne, ne, nemýlím se! Byly černé! (Skoro jako by popisoval mě. Ale vím určitě, že jsem nikde po lese v tmavé noci neběhala. )

Gustav Meyrink (1868-1932)

Německý prozaik, jehož groteskně fantaskní povídková tvorba je spjata s prostředím Prahy.

11. Rostliny dr. Cinderelly

Hrdina příběhu se stal obětním beránkem moci egyptské sošky, kterou náhodou objevil. Tato soška ho ovládla.

Autor perfektně popisuje procházku nočními ulicemi Malé strany, s lehkým vánkem morbidity a fantazie.

...Najednou mi připadalo, že z mého nitra vychází rachotivý hluk, jako když se kutálí do hlubiny velký kámen. A jako kdyby mé vědomí padalo za ním po nesmírném schodišti – přeskakujíc dva, čtyři, osm, čím dál víc schodů – tak se trhavě propadalo mé vědomí života, až se na mě položil přízrak zdánlivé smrti...

Guy de Maupassant (info výše)

12. On

Chce se oženit, i když manželství odsuzuje. Bojí se totiž samoty. Bojí se sám sebe, svého domu a prázdných nocí. Co zapříčinilo u člověka změny názoru? Čeho se tak lekl?

Sympatická, jednoduchá povídka. Má něco do sebe.

... Sotva se odvažuji přiznat k podivnému a nepravděpodobnému důvodu, který mě nutí k tomu nesmyslnému činu. Žením se, abych nebyl sám! ...

Auguste Villiers L´isle Adam (1838-1889)

Francouzský spisovatel pozdně romantického zaměření, předchůdce symbolismu a dekadence.

13. Věra

Hraběti zemřela jeho vášnivá láska, choť Věra. Neochoten smířit se s její smrtí se uzavírá doma jen se svým věrným sluhou. A pokračuje v životě, jako by se nic nestalo, jako kdyby hraběnka stále žila.

... Šalamoun řekl, že Láska je silnější než Smrt; ano, její tajemná síla je bezmezná....

Jestli se někdy pustíte do čtení těchto povídek, sami si ověříte, že jejich účelem není vyvovat ve čtenáři strach, nýbrž otázky a uvažování nad abstraktními věcmi, s kterými si léta lámou hlavu filozofové, psychologové a lidé obecně. Přesto se mi líbily některé názory a myšlenky těchto velkých spisovatelů. Jak samia slova obálky napovídají, jedná se o antologii romantických příběhů z pera autorů světové literatury, ale i českých klasiků. Je určena především těm, kdo dávají přednost nespoustané fantazii, neuvěřitelným iracionálním příběhům, líčení úzkosti a děsu, nadpřirozeným jevům. Pokud se mezi vámi najdou čtenáři takových textů, pak nevázejte a skočte do knihovny. :)