Na některé dveře můžeme klepat jak dlouho chceme a stejně se nám nikdy neotevřou.

♦♦♦

keigi: Tuhle knížku mám moc rád, je to "příručka křížená s autobiografií co se čte jako beletrie" . Akorát to chce číst až druhé vydání s novým překladem Davida Petrů, protože to první (s obálkou z článku) je nepříjemně nepřesné v odkazech na různá díla (můžu srovnávat, mám doma obě ).