Na některé dveře můžeme klepat jak dlouho chceme a stejně se nám nikdy neotevřou.

♦♦♦

constricted: Po tom filmu jsem měla šílený problém se do čehokoliv pustit. Opravdu mě ohromil, nejen originálním způsobem zpracování děje a perfektním střihem, ale i samotným motivem. Myslím, že takovéhle filmy by se měly pouštět ve školách místo připitomělých přednášek typu "Děti, neberte drogy." To...prostě...nestačí... když chcete někomu promluvit opravdu hluboko promluvit do duše, musíte jej prostě praštit, ne jen poklepat na rameno. Takže i přes veškerou nechutnost, brutalitu a sprostost filmu, uznávám za neuvěřitelně poučný... Fajn článek.