Děti a "paní na hlídání"

Ptám se, jaké plus je na "hlídání dětí?" a kromě těch někdy slušných penízek nenajdu skoro nic, pokud tedy láskou k dětem přímo neoplýváte. :D Výhodou ale je, dělat au-pair  v cizině, ale pouze v tom případě, že se dostanete do dobré rodiny, kde se k vám budou chovat dobře. Nevýhodou je, že by člověk měl umět příslušný jazyk, aby se aspoň trochu dorozuměl jak s dětmi, tak s jejich rodiči. Ale právě další obrovskou výhodou je, že i když do ciziny pojedete se základy cizího jazyka, vrátíte se s celkem dobrými znalostmi, jak jsem mohla vidět u svých dvou kamarádek, které obě navštívili rodiny v Kanadě. Jedna z těch dvou kamarádek měla tu možnost učit v americké školce, což k naučení jazyka také není k zahození. :) Já  tohle zatím nikdy nezažila. S  angličtinou se peru jak můžu, ale myslím si, že tohle opravdu stačí, jet na delší dobu do ciziny (já osobně bych toužila navštívit Anglii:)) a být v kontaktu s cizinci, to pak ta komunikace přijde sama.

Dnes jsem hlídala normální, české sedmileté dítě - konkrétně svého bratránka. Člověk by nevěřil jak jsou děti v tohle věku umíněné. Jediné co umí je říkat:"Já chci tohle", a taky  "ono". Když to nedostanu, prostě půjdu a vydupu si to. Neříkám, že všechny děti jsou takové, ale můj bratránek ano. Znám i taková zlatíčka, která vás okamžitě poslechnou a hned ví, že to co udělali nebo chtějí udělat není správné, když jim to řeknete. Pak jsou děti - hlavně kluci, které  nezajímá, že "to" a "to" nemůžou, ale prostě oni to chtějí, tak to dostanou. Nevím jestli je tohle přímo rozmazlenost nebo jen dětská umíněnost, ale  můj bratránek se umí dokonale rozčílit i kvůli maličkosti. Například když seděl u počítače a delší dobu se mu načítala hra (ta delší doba trvala maximálně 3 minuty), on už vřískal, jaktože to nejde a kdy už to bude a že ten počítač rozmlátí. Některé děti opravdu nejsou ani trochu trpělivé :)

Já jsem dnes v tom hlídání  neviděla žádné  plus. Byly to jen čtyři hodiny zbytečně ztraceného času, ale bratránkovi se se mnou asi líbilo, protože mě nechtěl pustit domů. :D Jsem zvědavá až nastoupím na tří týdenní praxi do školky jak to s děckama vydržím a hlavně jak to oni vydrží se mnou. :D Mám ráda děti, ale dokážou mě hrozně rychle rozčílit. Umím se udržet, ale záleží na tom do jaké hloubky budou pokoušet mou trpělivost. :-))