Já, padouch (2010)

Už dlouho jsem se u animáku tak nenasmála. Možná, že ty scény tak zábavné ani nebyly, ale mě stejně pobavily. V tomto filmu nedominují žádní hrdinové bránící dobro, ale prachobyčejní padouši. Pro ně není problém ukrást pyramidu, sochu svobody, dokonce i měsíc. Na jednom předměstí jeden takový padouch žije. Bydlí v černém domě, který připomíná hrobku a pod tímto domem má výzkumnou laboratoř, s jedním postarším vědcem,  a mimoně-malé pidižvíky připomínající ty kouzelné fazole, co u nás byly jeden čas tak populární. :D Tady se vyvíjí nejmodernější zbraně používané při krádežích.

V této městské čvrti je také dětský domov, kde tři malé holčičky čekají, až si je adoptují nějací hodní rodiče. Dočkají se. Jejich adoptivním otcem se stane právě náš zmiňovaný padouch. Potřebuje je totiž k jedné akci, a to vloupání k druhému padouchovi,který si říká Vektor a miluje oranžovou a bílou barvu (to poznáte podle jeho extravagantního domu). Tento zvláštní zjev mě pokládá do kolen, hlavně když říká to své:  "oujééé!" Přitom se musím usmát. :))

Jak nakonec tato loupež a ta následující, mnohem větší, dopadne? Obměkčí tři roztomilé holčičky srdce velkého padoucha? Podívejte se, jestli máte tyto filmy podobné např. Úžasňákům rádi, bude se vám líbit i tento snímek :)

TRAILER 

FOTKY Z FILMU