Kniha Vězenkyně z Teheránu

Teď jsem přečetla skvělou knížku, o kterou se s vámi musím podělit.Celý příběh je založen na skutečné události.
Je o dívce,která byla uvězněna se svou rodinou dlouhých dvacet let.
Je to spíše drama,ale hrozně mě ta kniha zaujala,tak si tady můžete přečíst stručný obsah a když se vám zalíbí,třeba si tuhle knihu taky přečtete :)

Malika Oufkir vypráví svůj životní příběh.Narodila se generálovi Ufkírovi,ale již v 5 letech ji adoptoval marocký král Hassana II.
Své úplné dětství prožila Malika v paláci u svého krále a adoptivního otce spolu s královou dcerou.Měla všechno ,co si kdy přála.Jediné co jí chybělo byla svoboda a maminka,kterou viděla jen zřídka,přesto mezi nimi byl pevný citový vztah.
V šestnácti letech zatoužila Malika po svobodě,už ji nebavil střežený život v paláci,a tak řekla králi,že už chce odejít domů ke své rodině.Ještě ten den se tak stalo.
Mezitím co Malika žila v paláci narodilo se její matce ještě pět dalších dětí, z toho Abdellatif měl teprve dva roky.
Malika se postupně začala sbližovat se svými sourozenci,které viděla poprvé.
Po dvou letech spokojeného žití nastal státní převrat a od té doby se Ufkírovi stali pronásledovanou rodinou.
Otec se pokusil svrhnout krále Hassana II.a nakonec byl zastřelen.
Od té doby nastalo zbytku rodiny Ufkírovích peklo.Byli uvězněni a právě o tomhle Malika vypráví.
Nejdříve to nebylo tak hrozné.Mohli normálně žít ve svém domě,jen s tím rozdílem,že nemohli nikam chodit,byli vězni ve vlastním domě.Měli zakázané některé věci a jídlo dostávali na příděl.
Po několika letech domácího uvěznění byli Ufkírovi odvezeni a uvězněni v kasárnách nějaké pouště.
Každý žil ve své cele,ve strašlivých podmínkách celých patnáct let.Trpěli hladem,žízní,zimou,různými nemocemi,ale tohle všechno přežili jen díky víře,že se jednoho dne král slituje a dá jim svobodu.Několikrát se pokusili o sebevraždu a když si byli jisti,že se nad nimi neslituje,naplánovali útěk.
Pomocí lžící vykopali ve své cele několik metrů dlouhý tunel a jedné noci Malika a ještě tři její sourozenci utekli,ale ani po útěku neměli vyhráno.Museli vysvobodit maminku a ještě další své sourozence.
Nevěděli na koho se obrátit,všichni příbuzní se k nim obrátili zády a každou chvíli hrozilo,že je najdou.
Poháněni touhou po svobodě se to pomocí médií nakonec po dlouhých dvaceti letech u krále urovnalo a on jim dal svobodu. Malika a její sourozenci přišli o dětství,dospívání,lásky a se vším museli znovu začít.

Malika vstoupila do vězení v osmnácti letech a ve čtyřiceti se konečně dočkala úplné svobody.
Už ale nikdy nemohla mít děti,ale alespoň poznala lásku hned po propuštění z vězení,po které tak toužila.

Knihu napsala Malika Oufkir a pomáhala jí redaktorka novin Michelé Fitoussi.