Muse na Rock For People

 NEZAPOMENUTELNÉ!

Byl to neuvěřitelný zážitek a jsem strašně ráda, že se mi naskytl. Za to bych asi měla poděkovat babičce, která mi vlastně k mým teprve budoucím narozeninám dala peníze na vstupenku. Jedinečné to bylo taky z toho důvodu, že nevíme kdy naši republiku Muse zase navštíví, ale tahle návštěva se jim povedla tak úžasně, že na ně všichni budeme ještě dlouho vzpomínat.

Tady je něco málo pro ty z vás, kteří na koncert nemohli, myslím, že z videí, které se na youtube objevili si to užijete podobně jako byste tam také byli, příjemnou zábavu. :)

Koncert začínal v T-music Stage (nejhlavnější stagy celého areálu) ve 22:00. Fanoušci už před pódiem stáli několik hodin. Drželi si místa hned vpředu u zábradlí. Já tak aktivní nebyla. Vlastně jsem si byla jistá, že i když přijdu jen dvě hodiny před koncertem najdu dostačující místo. Před Muse vystupovala herečka a rocková zpěvačka Juliette Lewis. I ona dokázala navodit skvělou atmosféru svým zpěvem a pohybovými kreacemi. Po ní už stačilo jen hodinu počkat až si kapela nachystá svou aparaturu.

V programu Rock for People jste se o Muse mohli dočíst toto: Kapela, která ve stálém složení Matthew Bellamy (zpěv, kytara), Dominic Howard (bicí) a Christopher Wolstenholme (baskytara), osciluje ve svých nahrávkách od principálního indie rocku, přes glam rock až po progresivní alternativu s košatou architekturou skladeb, nevynechávající ani orchestrální "spodky". Někteří je díky rozpustilosti a mnohovrstevnatosti tvorby označující za představitele "rockové opery" po vzoru Queen, jiní je hlavně díky nezapomenutelným koncertům připojují k U2. Vrchol fesťáku se vším všudy.

A že to vrchol opravdu byl! Lidí se sešlo přes 25 tisíc, jak jsem se potom dozvěděla z hlavních stránek Rock for people. Jelikož jsem stála na pravé straně pod pódiem a asi tak ve třetí řadě, první řady už byly, jak jsem psala zaplněné, ale i tak mi toto místo skvěle postačilo,abych si koncert užila.Čekala nás opravdu spousta a vpředu jsme byli klasicky namačkaní na sobě, ale pořád to bylo víc v pohodě, než na The Prodigy, ale o tom až v jiném článku. 

Aparatura se chystala a my všichni netrpělivě čekali. Nejvíc pištět se začalo, když na jeviště přivezli klavír. Nad letištěm se snášel mrak a začalo pršet. Při Muse naštěstí nepršelo, ale i tak byli všichni čekající promoklí až na kost. Zvlášť ti, kteří neměli pláštěnky, takže samozřejmě i my s kámoškou. Já se kryla svou taškou přes rameno, aby mi nezmokly brýle   a kámoška zase dlouhým šátkem. Čekali jsme a postupně se začínalo stmívat. 

Až když přišli, vypukl takový skvělý fanouškovský křik, za který by se nikdo nemusel stydět. Křičela jsem až mi vynechávaly hlasivky. A pak už jen všichni zpívali. Téměř všichni okolo znaly texty. Bicí byly vzadu a na naší pravé straně stál Christopher a Matt bohužel úplně nalevo, takže lidé zprava na něj moc dobře neviděli, ale důležitý byl zvuk a ten byl dost kvalitní. Muse hráli a zpívali jako z audia. Nahrávala jsem, ale jen na mobil a ten není zrovna kvalitní, tak si pár videí propůjčím z youtube, kde jich je už opravdu hromada.

Nejvíc jsem si užila písničku New Born a The Resistance, zpívala jsem určitě falešně, ale přišla jsem si jako v ráji, byl to fakt nádherný pocit. :)

VIDEA

Videa jsem si půjčila z youtube od uživatele padlapadlapadla, za ně děkuju. Můj mobil totiž selhal jak v kvalitě tak baterii a tato videa mají skvělou kvalitu. Je jich jen pár, byla jsem jako v transu, moc si nepamatuju kolik písniček přesně zaznělo, ale vím, že jsem si to užila nejvíc naplno, co jsem jen mohla a věřím, že všichni ostatní také.

FOTKY

Fotky jsem si propůjčila z Rock for people na facebooku.