Na některé dveře můžeme klepat jak dlouho chceme a stejně se nám nikdy neotevřou.

♦♦♦

koktejlka: No ano, co na to říct? Je to smutné, z pohledu všech těch, co tady zbyli bez ní. Ale ona se má (snad!) dobře a opravdu, "vybrala" si ten nejlepší způsob smrti. Ačkoliv, při představě manželské postele, kde se manžel ráno probudí a vedle sebe.... je mi z toho vážně smutno. Mojí mámě je pětačtyřicet. Téhle bylo čtyřicet. A její maminka.... ach bože, té je mi asi líto ze všech nejvíc. Přijít "na stará kolena" o dospělou dceru... *smutně kouká*